přejdi na obsah | přejdi na submenu


SK

Menu


OPAVIA


Závod OPAVIA - pan Fiedor by nevěřil

Kaspar Fiedor by dnes jen nevěřícně kroutil hlavou: "Je to vůbec možné? Kam se poděla ta moje malinkatá dílna s pár dělníky v opavské Masařské ulici? A kde jsou železné kleště, jimiž jsme na otevřeném ohni začali vyrábět dortové oplatky a skládanky?"

Bobtnající poptávka

Když totiž v roce 1840 zahájil řemeslnou výrobu, jež se postupně rozšiřovala o produkci perníčků, sušenek, sucharů, čajového pečiva, nemohl přece tušit, jakou slávu získá v budoucnu značka Fiedor, posléze OPAVIA. Poptávka totiž rostla, výroba se rozšiřovala a před první světovou válkou byla přemístěna do Olomoucké ulice. 

Konec druhé světové války znamenal i konec působení původních, německých majitelů, majetek byl zabaven, nad závodem byla zřízena národní správa. (Pro zajímavost - pekárna byla v tu dobu vybavena jediným starým vypichovacím strojem a jediným lisovacím strojem. Všude se používaly pečící plechy. Formování kulatých oplatek se provádělo ručně, stejně jako balení...)

Místo, kde vznikly Tatranky

Po válce byl zájem o sladké výrobky – tak vznikly Tatranky. Potíž však byla v tom, že se dělaly ručně, a proto se jich vyrobilo pouze 40 kg za směnu. Pan Vilém Škvarlo, člověk, který vynalezl originální technologii jejich výroby v jejich dnešní podobě, pracoval v OPAVII celkem 42 let. Během jednoho večera na dovolené v Luhačovicích Vilém Škvarlo vymýšlí geniální a jednoduché řešení, tzv. kolejničky. Ty byly technickým prostředkem k přechodu z ručního mazání čokolády na hrany oplatek ke strojovému, a tím i k následnému zvýšení výroby. Z denní produkce 40 kg se rázem staly téměř 2 tuny, přičemž náklady na výrobu se vůbec nezvýšily. Samotné šinky (jak se kolejničkám říká) stály pouhých 50 korun! Pan Škvarlo si za svůj vynález vysloužil odměnu 29 000 československých korun – na tehdejší dobu velké peníze, ale přesto nesrovnatelné s prostředky, které byly ve výrobě ušetřeny.

Vývoj v závodu

V roce 1974 se sloučily obory cukrovinek a trvanlivého pečiva v jeden oborový podnik Čokoládovny Praha - Modřany, jehož součástí se stal i závod OPAVIA.

V letech 1975 – 1986 prošel závod OPAVIA rozsáhlou rekonstrukcí, která si vyžádala přes 175 milionů korun. V roce 1990 se rozjela nová linka na výrobu Zlatých oplatek a zařízení na výrobu čokoládové polevy, v roce 1993 byl výrobní program obohacen o sušenky Petit LU.

Nový závod

Další rozšiřování továrny OPAVIA nebylo vzhledem k městské zástavbě možné, a tak došlo k výstavbě zcela nového závodu v Opavě - Vávrovicích. Nový závod s nejmodernější technologií ve střední Evropě, do kterého OPAVIA investovala 1,2 mld. Kč, byl slavnostně otevřen v září roku 1999.


Submenu


-

© 2007 OPAVIA   |   Právní ujednání