LU - příběh jedné značky (1846–1882)

„Historie rodiny Lef?vre-Utile začíná jednoho krásného dne roku 1846. Onoho rána můj pradědeček Jean-Romain Lef?vre, povoláním cukrář ve Varennes-en-Argonne v kraji Meuse, dostal dopis z Bretaně. Jeden rodinný přítel mu oznamoval, že ve městě Nantes je volné místo cukráře. Na zemi tehdy těžce doléhala krize a takové příležitosti bylo nutno využít; svobodný sedmadvacetiletý mladík se tedy okamžitě sbalil a vydal se hledat štěstí.“

Proslavím své speciality!

Cukrářství se nachází v ulici Boileau č. 5, přímo v centru Nantes. Tento největší francouzský přístav je bohatý díky vzkvétajícímu námořnímu obchodu. Mladý cukrář je pevně rozhodnut proslavit zde speciality, jejichž tajemství zná. Obyvatelům Nantes, kteří byli zvyklí na námořnické suchary nebo měli rádi anglické sušenky, nabídl recepty z jiných částí Francie: vaječné sušenky a různé druhy marcipánu, přičemž nesmíme zapomenout na slavné remešské sušenky. Podnik začínal skromně: první sušenky se pekly v kůlně a prodávaly se na stole ve dvoře hned po vytažení z pece.

„Sladcí“ novomanželé

O čtyři roky později, 7. října 1850, se Jean-Romain vrací do Varennes, aby se tam oženil s Pauline-Isabelle Utile, která pocházela z Marle - města cukrovinek. Slečně Utile je v té době 20 let a je obchodnicí ve Varennes. Novomanželé se hned po svatbě vrací do Nantes a cukrářství odkupují. Pauline-Isabelle vede obchod rukou mistrovskou; vynikající cukrář Jean-Romain dohlíží na kvalitu a stabilitu výroby. „Byvše přesvědčen, že nejlepší zárukou obchodního úspěchu jest kvalita výrobku a ustálenost produkce, rozhodl se Romain Lef?vre od samého počátku vyrábět pečivo sic málo rozmanité co do druhů, avšak vždy vysoké a najmě stálé kvality. Gurmáni pak znali tyto výhody ocenit a sami se o proslulost podniku postarali," uvádí francouzský časopis Revue potravinářských specialit ze dne 12. 7. 1889.

Stěhování do většího

Výhodně umístěná ulice Boileau se stala jednou z nejfrekventovanějších ve městě a malé cukrářství začalo být v místě proslulé. V důsledku úspěchu začala být manželům Lef?vre-Utile dílnička brzy těsná a bylo třeba pomýšlet na rozšíření. Díky značné pomoci rodiny Utile se mým praprarodičům v roce 1854 konečně podařilo otevřít nablýskanou cukrárnu v ulici Boileau č. 7.

Chutně, vkusně…

Sušenky určené k dekoraci jsou zde na policích vystaveny vkusně uspořádané v krásných stojanech. Ty, které jsou určeny k prodeji, jsou umístěny dle druhů v pohárech z broušeného skla na nožičce a zákazníci si podle chuti skládají kombinace pečiva: piškoty, vaječné sušenky, remešské sušenky, sušenky s vanilkovou polevou, šampaňské sušenky, cukrářské piškoty, marcipán, kolečka z mandlového marcipánu nebo vynikající mandlové čajové pečivo. Prodavačky uchopily každý druh do kleští, vše zabalily do pergamenového papíru a vložily do sáčku z potištěného papíru.

…ale i nápaditě

Později bylo možné odnést si pečivo v košíčku z potištěného papíru s dekorem napodobujícím proutí, vyloženém pergamenovým papírem, nahoře přeloženým a uzavřeným pestrobarevnou lněnou stuhou. Pokud jde o dárek, lze si vybrat kartónovou krabici olepenou papírem zdobeným barevným potiskem venkovských scén nebo hrajících si dětí 

Sušenky jako dárek

Díky vysoce kvalitním surovinám používaným při výrobě je v té době trvanlivé pečivo považováno za ušlechtilý výrobek. Sušenky se nabízejí hostům pozvaným na neděli nebo při večeři ve městě, k oslavě narození dítěte i jako poděkování. Dárkové krabice také byly vždy vytvářeny velmi pečlivě. Zákazník, který nejvíce spěchá nebo chce jen jeden druh pečiva, si může koupit předem připravené balíčky svázané potištěnou struhou, jejíž barva se liší podle speciality, kterou balíček obsahuje. Velmi brzy se jména zakladatelů střízlivě spojená pomlčkou objevila na obalech a poté i na vývěsním štítě nově rozšířeného cukrářství "Lef?vre-Utile", jehož pouhé iniciály budou brzy k určení značky stačit.

V roce 1882 získal Jean-Romain Lef?vre zlatou medaili na výstavě v Nantes; je to nejvyšší ocenění udělované v potravinářství. Od té doby již nedokázalo čtrnáct dělníků otáčejících se na 150 metrech čtverečních dílny uspokojit poptávku. Jean-Romain rozhodl, že navíc k vlastní výrobě bude v obchodě prodávat anglické výrobky, např. slavné sušenky Huntley & Palmers. V jejich prodeji vidí i způsob, jak tyto konkurenční výrobky lépe poznat a - proč ne? - inspirovat se jimi pro budoucí novinky